Strategie EU v oblasti bezpečnosti potravin se kromě bezpečnosti potravin zabývá také zdravím a dobrými životními podmínkami zvířat a otázkami zdraví rostlin. Tato strategie se snaží zajistit, aby se potraviny daly vysledovat od jejich produkce až na pulty prodejen a aby měl spotřebitel výběr ze široké škály potravin. Také zavádí přísné normy, které platí jak pro potraviny vyrobené v EU, tak pro potraviny z dovozu.

Na úrovni EU je zodpovědným za hodnocení rizik v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, výživy, zdraví a pohody zvířat, ochrany a zdraví rostlin Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) je .

Evropská unie také provozuje Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF), který slouží k oznamování přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví pocházejícího z potraviny nebo krmiva. Přístup do on-line databáze všech oznámení RASFF jsou dostupné na internetových stránkách Evropské komise (EN). Jak celý systém funguje, přibližuje video.

Národním kontaktním místem RASFF v ČR je Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která soustřeďuje informace ze všech dozorových orgánů nad potravinami a krmivy v ČR. Týdenní přehledy upozornění najdete na stránkách Informačního centra bezpečnosti potravin


Informační centrum bezpečnosti potravin (ICBP) je součástí ministerstva zemědělství. Jeho úkolem je získávat a třídit dostupné informace z oblasti bezpečnosti potravin, zajišťovat jejich tok k příslušným institucím, zajišťovat osvětu a organizovat vzdělávací akce pro spotřebitele. Vedle problematiky bezpečnosti (nezávadnosti) potravin se ICBP zaměřuje na otázky výživy obyvatel.

Informační centrum bezpečnosti potravin také provozuje:

  • internetové stránky www.bezpecnostpotravin.cz - poskytují základní informace o problematice bezpečnosti potravin a systému jejího zabezpečení v rámci ČR.

    Tip:
    Chcete-li být v obraze v této oblasti, můžete se na těchto stránkách zaregistrovat k e-mailovému odběru aktuálních informací a upozornění na závadné potraviny.

  • A-Z slovník bezpečnosti potravin - objasňuje základní termíny z problematiky bezpečnosti potravin, potravinářství, výživy a z dalších souvisejících oborů.

  • internetové stránky Viscojis.cz - jsou primárně určeny spotřebitelům. Na jejich tvorbě se podílejí odborníci a stránky poskytují seriózní a ověřené informace o potravinách, možných rizicích z konzumace potravin, výživových a hygienických doporučeních a řadu zajímavostí z domova i ze zahraničí. Tento web má svou podobu i pro děti a mládež: Viscojis.cz/teens

  • internetové stránky Foodsafety.cz - jsou určeny zahraničním uživatelům a poskytují informace o tom, jak funguje v České republice systém zabezpečení nezávadných potravin.

ICBP poskytuje veřejnosti také řadu vzdělávacích materiálů - publikací, letáků a příruček, jejichž elektronická verze je volně ke stažení.

Bezpečnost potravin

Co znamenají pojmy:

  • zdravotně nezávadná potravina (safe) - potravina, která není škodlivá pro zdraví člověka;
  • hygienicky nezávadná potravina (wholesome) - potravina, která je vyrobena při dodržování schválených výrobních postupů a hygienických norem, tj. je vhodná pro lidskou spotřebu. Hygienicky závadná potravina nemusí být nutně zdravotně závadná;
  • bezpečná potravina - potravina, která je zdravotně a hygienicky nezávadná. To ale ještě nemusí znamenat, že je biologicky hodnotná;
  • biologicky hodnotná potravina (sound) - potravina, která je nutričně (výživově) vyvážená vzhledem k potřebám strávníka;

Označování potravin

Údaje na balení potravin na trhu v ČR musí být uvedeny v českém jazyce, kromě obchodního názvu potraviny a musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušované jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě. Způsoby označování potravin se provádějí tak, aby neuváděly spotřebitele v omyl, co se týká charakteristiky potraviny, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu nebo vzniku, způsobu zpracování nebo výroby, přisuzování účinků a vlastností, které potravina nevykazuje apod.

Na obalu musí být vždy uvedeny následující údaje:

  • název výrobku,
  • výrobce,
  • doba minimální trvanlivosti, resp. doba použitelnosti,
  • skladování (např. uchovejte při teplotě do...),
  • po otevření uchovávejte v chladu, spotřebujte apod.
  • před upotřebením protřepat,
  • účel použití,
  • nutriční hodnota (1 porce nebo 100 g),
  • složení (bílkoviny, tuky, sacharidy apod.),
  • hmotnost (g nebo ml),
  • ingredience,
  • přídatné a pomocné látky (např. stabilizátor E 472e, regulátor kyselosti E 330)

Označení "spotřebujte do" se používá u potravin podléhajících rychlé zkáze, např. u masa, vajec, mléčných výrobků. Po uvedeném datu výrobky nelze nabízet k prodeji. Neměly by se ani konzumovat, protože by mohlo dojít ke zdravotním potížím.

Označení "minimální trvanlivost" se používá u potravin, které lze i dlouhodobě uchovávat, např. obiloviny, rýže, koření. Konzumovat výrobky po datu minimální trvanlivosti není zdravotně nebezpečné, ale jídlo může začít ztrácet svou chuť nebo strukturu. V prodejní síti musí být však takovéto výrobky prodávány od ostatních výrobků odděleně a spotřebitel musí být řádně informován.

Více informací k této problematice najdete na stránkách www.viscojis.cz.

Reklamace potravin

Právo reklamovat zboží má každý, kdo zjistil, že koupil zkaženou potravinu (nahnilou, plesnivou či jinak poškozenou).

Reklamovat zakoupený (zkažený nebo poškozený) potravinářský výrobek může v České republice občan starší 18 let nebo zákonný zástupce, který může v této věci jednat za nezletilého spotřebitele.

Schovejte si doklad o zakoupení výrobku, který následně předložíte při reklamaci prodejci. Nejdříve se vždy obraťte na prodejce, pokud u něj neuspějete, žádejte nápravu u příslušného kontrolního orgánu, a to podle výrobku u:

Na kontrolní orgán se můžete obrátit buď osobně, písemně nebo telefonicky.

Prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Pokud se obrátíte na příslušný kontrolní orgán, budete do 30 dnů seznámeni s výsledkem kontroly.

Pokud máte zájem o posouzení jakosti a zdravotní nezávadnosti výrobku, můžete využít jakoukoliv akreditovanou laboratoř, jejichž seznam naleznete na internetových stránkách Českého institutu pro akreditaci, o.p.s. Rozbor na vyžádání je však za finanční úhradu. 

Bezpečnost zvířat a zdraví rostlin

Zvířata se mohou v rámci EU volně převážet. Normy platné pro zdraví a dobré životní podmínky zvířat je však nutné dodržovat i při jejich přepravě. Pokud dojde v určité oblasti k vypuknutí nákazy zvířat, může Unie v případě potřeby obchodování se zvířaty okamžitě zastavit. 

Stejně jako na hospodářská zvířata se určité předpisy vztahují i na domácí zvířata.

Jako občan EU máte možnost cestovat po Unii se svým psem, kočkou nebo fretkou pod podmínkou, že jim necháte vystavit evropský cestovní pas pro zvířata. Pas musí obsahovat údaje o platném očkování proti vzteklině a vystavit si ho můžete nechat u zvěrolékaře. Cestujete-li se zvířetem mladším 3 měsíců, což znamená, že ještě nemohlo být proti vzteklině očkováno, nebo si chcete vzít do zahraničí jiného domácího mazlíčka, např. andulku, zjistěte si, jaké podmínky v dané zemi (EN) pro tuto situaci platí. 

Budete-li cestovat do Finska, Irska, na Maltu či do Spojeného království, musíte si psa, kočku nebo fretku nechat ošetřit proti proti echinokokům

  • látka by měla být podána zvěrolékařem nejdříve 120 hodin a nejpozději 24 hodin před plánovaným příjezdem do Finska, Irska, na Maltu nebo do Spojeného království
  • od zvěrolékaře byste měli dostat do cestovního pasu zvířete potvrzení o ošetření.

Z identifikačních důvodů musí mít zvíře zaveden elektronický mikročip nebo identifikační tetování, které bylo aplikováno před 3. červencem 2011, a to se stejným identifikačním číslem, jako je uvedeno v jeho cestovním pasu.

Při cestách po zemích EU je dovoleno s sebou brát jak zvířata, tak převážet rostliny, a to včetně jejich částí. Většina členských států EU však uplatňuje přísná pravidla, která omezují převoz ohrožených druhů a produktů z nich vyrobených. U některých druhů se vyžaduje zvláštní povolení.

Přesnější informace ohledně těchto druhů najdete v databázi o obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (EN). Můžete také kontaktovat výkonný orgán CITES, kterým je v ČR Ministerstvo životního prostředí, který vám sdělí, zda je pro daný druh nutné zvláštní potvrzení.

Dovoz potravin ze zahraničí

Chystáte se, že si ze zahraniční dovolené přivezete místní pochutiny a jiné potravinářské výrobky? Zjistěte si předem, kolik čeho můžete odvézt.

Při návratu domů z většiny zemí mimo EU je nezákonné přivézt si jakékoli masné či mléčné výrobky, ať už pro vlastní potřebu, nebo jako dar pro ostatní. Avšak s výjimkou několika sousedních zemí. Vracíte-li se např. z Faerských ostrovů, Grónska nebo Islandu, můžete si dovézt do 10 kg některých produktů živočišného původu. Existuje rovněž několik dalších výjimek (sušené mléko pro kojence, kojenecká výživa, zvláštní výživy, které jsou potřebné ze zdravotních důvodů). Tyto produkty ale musí být v zapečetěném obalu a nesmí vážit více než 2 kg nebo vyžadovat uchovávání v chladu před otevřením. Dále si můžete přivézt ryby a některé korýše, nepřekročí-li jejich hmotnost 20 kg, s výjimkou Faerských ostrovů nebo Islandu, na něž se nevztahují žádná omezení hmotnosti. Na ostatní produkty živočišného původu, například na med, se také vztahuje omezení hmotnosti 2 kg.

Při přepravě produktů živočišného původu mezi zeměmi v rámci EU se tato pravidla neuplatňují. Neuplatňují se ani v případě, že cestujete z Andory, Lichtenštejnska, Norska, San Marina nebo Švýcarska.

 

Zdroje: europa.eu, ec.europa.eu/health-eueuropa.eu/youreuropewww.viscojis.czwww.bezpecnostpotravin.cz