Hodina Země
K Hodině Země se připojují lidé a obce, které si uvědomují rizika spojená s klimatickou krizí, kterými je především používání fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu). Důsledkem je i extrémní počasí – vlny veder, sucho, přívalové povodně, suchem oslabené lesy napadené kůrovcem.
Sami jako jednotlivci změnu klimatu odvrátit nedokážeme. Musíme se spojit na úrovni jednotlivých obcí nebo měst a hledat řešení, jak naše domovy ochránit před extrémy počasí, a jak snížit emise skleníkových plynů, které jsou příčinou změny klimatu.
Obce, které se do akce každoročně zapojují dávají zhasnutím světel najevo, že jim situace není lhostejná.
Východiskem z klimatické krize, na němž se shoduje svět i Evropa, je cesta k uhlíkové neutralitě, opuštění fosilních paliv, dekarbonizace. Role měst, městysů a vesnic je tu velmi významná. Spočívá v přípravě strategických plánů na dosažení uhlíkové neutrality, v pozornosti věnované využívání obnovitelných zdrojů energie, v důrazu na úspory energie v budovách - při výstavbě, rekonstrukcích i provozu.
V ČR se k Hodině Země vloni, i v době pandemie, připojilo 124 obcí, včetně 8 statutárních měst. Zapojilo se rekordních skoro 3500 jednotlivců. Zvládneme letos společně pokořit tento rekord?
- Verze pro tisk
- 142 přečtení